29.4. - 2.5. Suchdol n. Lužnicí - Dráchov
29.4. Čtvrtek
Ráno se slézáme na nádraží v Brně, kupujeme lístky a hrneme se do vlaku. Cesta probíhá v pohodě, krátíme si čas hraním na kytaru a pokusem o zpěv. Někdo si čte, někdo spí. Po poledni přijíždíme do Suchdola. Výpravčí (majitel půjčovny) nás směruje do kempu, kde vzápětí přebíráme lodě. S většími či menšími obtížemi se přebalujeme do sudů. Několik fotek před vyplutím a hurá do lodí.
Vody je dost (asi metr nadstav). Zpočátku líně tekoucí řeka teče líně i dále, ale víc meandruje a musíme se prodírat křovím. To některé znervózní tak, že se raději cvaknou. K.E.Fear s Láďou se pak pokouší o záchrannou akci a cvaknou se taky (naštěstí bez báglů). Pak se cvakne ještě pár dalších posádek, ale jinak vše proběhne v pohodě a kolem 18:00 dorazíme do kempu Majdaléna. Postavíme stany, povečeříme, rozděláme oheň, hrajeme a zpíváme a je nám fajn.
30.4. Pátek
Je krásné ráno. Vyplouváme kolem 10:00. Řeka opět hodně meandruje a je dosti zarostlá. Musíme obeplouvat klády a opět se někdo cvakne. Někdo uvolnil kládu, která nám asi o 400 metrů dál zatarasí cestu. Musíme čistit tok. Vzniká úzké místo, kterým postupně proplouváme. kolem poledne jsme u rozvodí. Původně jsme chtěli jet Novou řeku, ale po půlhodinové debatě, hlasování a doporučení správce jezu jedeme Starou řeku - nejkrásnější úsek naší akce - mírně tekoucí řeka v nádherném lese, dvakrát přenášíme přes klády, ale jinak je to pohádka. Kolem 16:00 doplouváme k rybníku Rožmberk. Nastává nejkritičtější fáze - vítr zvedá velké vlny a voda si s našimi plavidly nehezky pohrává. Všichni makají jak se dá, jedna posádka se cvakla, druhá dopluje ke břehu, ale následnou plavbu k hrázi raději vzdává. Ostatním se podaří doplout ke hrázi bez úhony. Pro všechny to byl vynikající zážitek. Přenášíme lodě. Zbývá už jen doplout do vesnice Lužnice. Ubytováváme se v kempu, pak sledujeme hokej a zúčastňujeme se pálení čarodějnic. Po půlnoci oslavujeme vstup ČR do EU (Láďa s Jiříkem od radosti běhají nazí).
1.5. Sobota
Probouzíme se v EU. Nějaký šílenec navrhuje výměnu háčků za zadáky. Háčci se učí ovládat lodě a bývalí zadáci klejí jako staří mořští vlci. Počasí se začíná zhoršovat. Řeka je mírná a proto soulodíme. První jez přenášíme. Pak přijde další, rozhodujeme se koníčkovat. Jako první koníčkujeme Bobovu loď. Jde to z tuha. Pak se stane něco strašného. Praskne přední šňůra. Chvíle zmatku. Posádka stále drží loď na zadní šňůře. Plavidlo se začíná špicí vzdalovat od břehu. Zadní šňůra praská také a loď sjíždí bokem pod jez, který ji zachytí. Nevěříme tomu co se stalo a chvíli zmateně pobíháme po břehu. Pak z lodi vypadne sud. Chvíli se mele. Najednou odpadne víko a obsah sudu vypadává do jezu. Snažíme se věci chytat. Posbíráme vše co jez pustil. Pak pokračuje záchranná operace. Nejdříve vyprošťujeme z jezu loď a z ní lovíme věci, které nechce jez pustit. Nakonec většinu věcí zachráníme. Bohužel Bob přišel o doklady, mobil, hodinky a červené tričko z farmaceutického půlení. Na závěr uděláme ještě rojnici, ale už nic nenajdeme. Zbytek plavby je trochu zvláštní a panuje nepříjemné ticho. Připlouváme do Veselí n. L. Řeka má skutečně velký nadstav apod poslední most se skoro nevlezeme. Začíná pršet. Rychle stavíme stany a jdeme do hospody.
2.6. Neděle
Ráno je zase pěkně. Sušíme co se dá. Kolem desáté vyplouváme. Máme před sebou pomalutekoucí pětikilometrový úsek, jehož většinu prosoulodíme. Kolem jedenácté doplujeme k jezu v Dráchově. Tady končíme. Balíme se zpátky do báglů, ještě se pohádáme s majitelem půjčovny kvůli špatně těsnícím sudům. Odcházíme na oběd do hospody a odjíždíme vlakem zpátky do Brna.